Kostelní varhany

Varhany farního kostela svatého Havla

Tyto z výtvarného hlediska velmi nekonvenčně řešené varhany jsou dílem nezjištěného varhanáře, který je postavil v roce 1718 pro augustiniánský klášterní kostel v Lysé nad Labem, odkud je v roce 1823 přenesl pražský varhanář Josef Gartner na jejich současné místo v Rožďalovicích.

Bez nadsázky patří k nejzajímavějším a nejcennějším památným varhanám v litoměřické diecézi. Přestože v průběhu let byly několikrát pozměněny, není při dnešní úrovni a technologiích restaurování navrácení dispozice a vzhledu nástroje do historického stavu velkým problémem. Mnohem palčivější a akutnější hrozbou pro další existenci těchto vzácných varhan je napadení červotočem. Petrifikace veškerých dřevěných částí se tak pomalu stává neodkladnou nutností.

Vzhledem k velikosti nástroje je však dosti pravděpodobné, že náklady nezbytné na jejich záchranu přesáhnou reálné možnosti nejen farnosti, ale i města, takže bude nutno pokusit se využít grantových možností, sponzorů, zahraničních družebních kontaktů apod. S ohledem na stavební jedinečnost kostela a bohatství jeho dochovaného mobiliáře by však záchranou tohoto nástroje Rožďalovice získaly mimořádně cennou reprezentativní varhanářskou památku evropské úrovně, jejíž význam daleko přesahuje rámec oblasti a nejspíš i České republiky.

Rožďalovice by se tak mohly stát vyhledávaným cílem renomovaných varhaníků nejen z České republiky, ale i z dalších zemí, což by jistě bylo významným obohacením hudebního života a kultury města a celé oblasti, protože jiné reprezentativní památné varhany této velikosti a významu se v dostupném okolí Rožďalovic nenacházejí. Byly by tím vytvořeny velmi výhodné podmínky pro to, aby se Rožďalovice staly významným centrem varhanní kultury ve středních Čechách.

V současné době je nejožehavějším problémem (vedle napadení červotočem) havarijní stav vzduchotechniky nástroje, která prakticky celá vyžaduje výměnu (elektrický ventilátor s regulátorem tlaku). Historickou měchovou soustavu je třeba znovu vylepit kůží a odpovídajícím způsobem ošetřit netěsnosti a další defekty. Havarijní stav celé této soustavy prakticky neumožňuje používání varhan, které jsou jinak velmi pěkné a zvukově pozoruhodné, a to nejen ke koncertnímu provozu, ale i k nástrojově méně náročnému doprovodu bohoslužeb.

A právě nepoužívání varhan se velmi významně podílí na jejich zániku, protože dochází ke korozi pohyblivých kovových částí mechaniky, dalšímu napadení červotočem, zanášení píšťal nečistotami, atd. Navíc se takto i velmi cenné varhany vytrácejí ze všeobecného povědomí a zájmu. Žádoucí je tedy provoz varhan obnovit, k čemuž prvním a v současné situaci nejdůležitějším krokem je zásadní oprava celého vzduchového systému nástroje.

Velmi hrubý odhad nákladů na opravu vzduchotechniky varhan se podle mých zkušeností může pohybovat v rozmezí 80 000 až 110 000 Kč. Jednou z nejvyšších finančních položek samozřejmě představuje elektrický ventilátor s regulátorem, který je třeba dovézt ze zahraničí (u nás se v současnosti nevyrábí). Vzhledem ke stavu dosluhující staré turbíny však výměnu této části považuji za nevyhnutelnou. Podrobnější rozpočet však může předložit pouze varhanář, který se instalací vzduchového hospodářství varhan zabývá, a to pouze na základě prohlídky a podrobného zjištění všech zásadních okolností.

Mgr. Radek Rejšek, diecézní organolog a kampanolog

(Rožďalovicko, č. 2, roč. 3, 2014)