Z historie města

První zmínka v novodobé historiografické literatuře o Rožďalovicích je v Palackého Dějinách národa českého v Čechách a v Moravě, kdy se uvádějí k létům 1223–1226 jako dědictví Soběhrdovo z neurčitého rodu. Jan Lucemburský nechal Rožďalovice za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic povýšit kolem roku 1340 na město. Přestože první písemné zmínky pocházejí až z 1. čtvrtiny 13. století, archeologické nálezy dokládají osídlení již z mladší doby kamenné.

Z rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme dále Křinecké z Ronova
(konec 15. století – 1622), Valdštejny (1622–1760) a Lobkowicze (1815–1930).

Roku 1622 získali město jako konfiskát Křineckých z Ronova Valdštejnové a drželi jej až do roku 1760. Za jejich panování roku 1666 Rožďalovice zcela zničil rozsáhlý požár, který setřel původní podobu města a podnítil novou stavební obnovu. Popelem lehly i veškeré městské listiny a privilegia.

Významné stavební počiny ve městě pocházejí především z doby, kdy rožďalovické panství drželi právě Valdštejnové (1622–1760). Za jejich působení byly v roce 1717 umístěny před tehdy renesanční zámek dvě barokní sochy od Michala Jana Brokofa (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). V roce 1718 byl na náměstí v souvislosti s morovými epidemiemi postaven Mariánský sloup.

V letech 1726–1733 za Václava Josefa z Valdštejna byla na místě původního gotického farního kostela vystavěna výrazná dominanta obce, barokní kostel svatého Havla. Nad jeho vchodem je umístěn valdštejnský znak. Hlavní oltář kostela pochází z roku 1725, oltáři dominuje obraz od autora V. Mayera z roku 1743. Věže kostela byly opatřeny novými báněmi v roce 1869. U kostela a zámku můžeme také najít tři mohutné stromy – asi 250 let starou lípu, 200 let starý dub a asi 150 let starý jínan dvoulaločný.

Původně renesanční zámek z roku 1622 byl barokně přestavěn v letech
1762–1768, fasády jsou upraveny novodobě. Jde o trojkřídlý dvoupatrový objekt s hodinovou vížkou nad středním křídlem a se sochařskou výzdobou Michala Jana Brokoffa na hlavním portálu. V severním křídle je zachována zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech rokokové nástěnné malby z roku 1770. Dnešní vzhled zámku je výsledkem úprav z let 1935 a 1938. V současné době zámek slouží jako domov pro seniory.

Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina (1511–1580), jehož nejznámější tisky jsou Mattioliho Herbář a česká bible zvaná Melantriška, a profesora Gustava Adolfa Lindnera (1828–1887), zakladatele české pedagogiky jakožto vědní disciplíny. Nejenom těmto dvěma osobnostem je věnována expozice v Pamětní síni rodáků a přátel města Rožďalovic, která se nachází v budově bývalé školy v Husově ulici.

Jako kulturní stánek pro veřejnost slouží od roku 1996 nově zrekonstruovaná budova čp. 30, pocházející z původní městské zástavby. V domě je umístěna Galerie Melantrich – pobočka Polabského muzea Poděbrady.

Součástí města jsou i bývalé samostatné vsi Podolí a Zámostí, spádovou oblast tvoří obce Hasina, Ledečky, Viničná Lhota a Podlužany.

Pro svůj neopakovatelný přírodní kolorit patřilo okolí Rožďalovic vždy mezi vyhledávané rekreační a chalupářské oblasti. Okolní lesy poskytují v létě příjemné procházky a možnost houbaření.

Protékající řeka Mrlina s výhledem na zámek a kostel, prstencovitě se táhnoucí lesy a četné okolní rybníky inspirovaly i řadu malířů a grafiků – Bohuslava Knoblocha, Antonína Majera, Vladimíra Silovského, Maxe Švabinského, Jiřího Škopka, Karla Vika a další. Viktor Dyk dokonce věnoval Rožďalovicím jednu ze svých básní ve sbírce Devátá vlna.

Prameny:

Památník tělocvičné jednoty Sokol v Rožďalovicích 1893–1933. Red. A. Rufert, J. Adamec, F. Bouška, F. Frýda, F. Kalferst a V. Matoušů. Rožďalovice, nákladem vlastním 1933, 50 s.

Rožďalovice. Sborníček vzpomínek rodáků a přátel Rožďalovic. [K vydání připravil Josef Horák.] Sborníček statí a vzpomínek rodáků, krajanů a přátel Rožďalovic. Rožďalovice, Místní rada osvětová v Rožďalovicích 1947, 83 s.

Rožďalovice 1340–1990. Sborník vydaný k 650. výročí založení města Rožďalovic. Red. V. Lekeš, J. Sládek, J. Hančar, S. Krumpholcová a A. Chlomková. Rožďalovice, MNV Rožďalovice 1990, 79 s.

Anderlová, Jitka: Region Nymburk: města a obce. Poděbrady, 2001, 197 s.

Heslo Rožďalovice na Wikipedii.